V následujících částech bych Vám chtěl představit jen opravdu pár základních druhů ryb, kterým se začínající rybář zkrátka vyhnout nemůže. Ať se jedná o rybník, či řeku, s Vaší prvotní výbavou na ně narazíte.
Pstruh obecný – forma potoční
Známá a vyhledávaná, lososovitá ryba sportovních rybářů, ale i pytláků a predátorů. Překrásné a ojedinělé zbarvení dělá z pstruha nevšední podívanou. U nás můžeme narazit i na formu duhovou a jezerní, teď se ale budeme věnovat u nás nejznámější formě a to potoční. Dříve se nacházeli menší pstruzi v potocích, které dělily lesy na dvě části. V řekách byly úlovky kolem 30 – 40 cm. Bylo jich všude mraky. Nechci říct, že dnes nenarazíme na žádného potočáka, ale zřídka se mi stane, že do vody vracím pstruha, který by za to opravdu stál.
Potravou pstruhů se stává v řekách vodní hmyz. Chrostíci, jepice, pakomáři, ale i náletový suchozemský hmyz patří mezi oblíbené. Jsou ovšem schopni vystartovat i po menší rybce a z vlastní zkušenosti vím, že seberou i kus uzeného masa.
Proto se pstruh loví např.: na mušku nebo na přívlač, kde je dobré u rotačky/třpytky uštípnout jeden, možná i dva háčky ze samotného trojháčku, čímž předejdeme ošklivému poranění, jelikož pstruh nemá kolikrát tak velkou tlamu.
Pstruh se dokáže přizpůsobit životu v údolních nádržích. O jeho výskytu rozhoduje především teplota, čistota a obsah kyslíku ve vodě. Dokáže se přizpůsobit životu v údolních nádržích. Naprosto perfektní podmínky nabízí rozmanité a různě hluboké úseky řek, kde se střída silný proud s pozvolným přechodem do tiché vody. Místa, kde se pstruh může skrývat – kořeny, vymleté břehy, velké kameny.
Mlíčňák/samec má tlamu protáhlejší prakticky až za oko, větší hlavu. U větších jedinců si můžeme všimnout na čelisti tzv.: háku. U samice spodní čelist krátká, spíše zaoblená, viz obr.
Pstruh je velice oblíbenou rybou i kvůli zdravému a chutnému masu, jak jsem ale zmínil výše – díky nebezpečným faktorům (lidé, predátoři, regulace toků) je pstruh obecný druhem, jehož početnost v našich vodách pomalu, ale jistě klesá a obávám se, že může jednou dopadnout stejně jako lipan podhorní, ale o tom příště.
Autor: Marek Uhlíř