Již delší dobu jsem plánoval vypravit se na ryby do Norska. Sestavili jsme s kamarády čtyř člennou skupinku a začali jsme, nejprve u pivča, řešit přípravy. Jako cílovou rybářskou destinaci jsme zvolili oblast Hasvag ve střední části Norska vzdálenou asi 250km od města Trondheim. Důvodů k výběru této lokality jsme měli více, hlavním důvodem byl fakt, že je v této oblasti Hasvag Camp patřící příjemným chlápkům z České Republiky. Odpadla nám tím jazyková bariéra a zároveň jsme získali skvělého průvodce v podání Zdeňka a Ondry.
Jelikož jsme jeli poprvé, byl pro nás rybolov v Norsku velkou neznámou. Neměli jsme dostatečné zkušenosti ani znalosti. Provozuji v Podbořanech prodejnu rybářských potřeb, kde jsme nabrali větší množství nástrah, návazců, montáží, pilkrů, gum, šňůr, návazcových materiálů a dalšího náčiní. Pro čtyři rybáře toho byly nakonec dvě pěkné krabice. Zabalili jsme si oblečení, potraviny, připravili chladící boxy a mohli jsme vyrazit.
.jpg)
K dispozici jsme měli Ford Tranzit, takže jsme snadno došli k rozhodnutí vydat se po vlastní ose. Z Podbořan jsme vyjeli před půlnocí ze středy na čtvrtek směr Chomutov dále Chemnitz, Lipsko, okolo Berlína až do Rostocku, odkud jsme pokračovali trajektem až do švédského Trelleborgu. Dál na sever bylo možné vybrat z několika tras. My jsme jeli po E45 až do Östersundu, odkud jsme se vydali západně do Norska, do Trondheimu. Pak už jen tři hodinky a byli jsme v cíli. Do Hasvagu jsme přijeli řádně unaveni v pátek před obědem. Trasa dlouhá přes 2200km je, vzhledem k povoleným rychlostem 60-80km/h snad v celé Skandinávii, nekonečná. Krajina je nádherná, ale na naše poměry rozlehlá. Cíl vzdálený do sta kilometrů je pro obyvatele Švédska i Norska za rohem. Nicméně byli jsme na místě.
Majitel Zdeněk a jeho pravá ruka Ondra nás provedli ubytováním, ukázali nám rybářské zázemí v podobě filetáren pro úpravu ryb, mrazíren apod. Následně jsme prošli školením ohledně řízení motorové lodi, plavby na moři, počasí a bezpečnosti jako takové. Přesto, že byl již začátek září, bylo celý týden nádherně. Dokonce došlo i na koupačku. Teploty 15-20°C, vítr 3-5m/s. Na moři jsme byli denně. Na Zdeňkovo doporučení jsme chytali zpočátku v blízkém fjordu, abychom si na moře a vlny trochu zvykli. Vše bylo v pohodě.
Jak ve fjordu, tak na moři jsme chtěli nachytat nejprve tresky a pár makrel, které jsme si brali zpátky s sebou. Vybrali jsme vhodné pruty, návazce, pilkry a šli jsme na to. Vzhledem k předem vytipovaným místům, které nám Zdeněk ochotně doporučil, se nám norma 18kg na osobu podařila nachytat během dvou dnů. Následně jsme se rozhodli cílit na exkluzivnější rybu. Přáním byl, tak jako asi u každé výpravy, trofejní Halibut. Brzy jsme však zjistili naše slabiny a to především v nedostatečném návinu šňůry. Za Halibuty jsme se vydali na podmořské šelfy, kde se hloubka pohybovala od 100-250m. V případě silnějšího driftu byli pro nás tyto hloubky v podstatě nechytatelné. I přes tuto slabinu se však téměř metrový Halibut povedl. Bylo to miminko, ale i tak potěšil. Ve zbylých pár dnech jsme zkusili vláčet na mělčinách od 6-20m, kde nám fungovaly kupodivu velmi malé gumy v rozsahu 8-12cm. Myslím, že jsme si ale celý týden velmi užili.
Rybolov v Norsku i Norsko jako takové mohu jednoznačně doporučit všem. Mně osobně dala tato výprava mnohé. Kromě klidu a odpočinku jsem získal cenné zkušenosti, na vlastní kůži okusil několik rybolovných technik vhodných pro chytání v Norsku. V neposlední řadě jsem otestoval mnohé náčiní a nástrahy. Stejně jako u jiných technik chytání jsem i v Norsku dospěl k závěru, že není nutné táhnout s sebou v brašně milion věcí. Daleko cennější je mít kvalitní šňůru, fluorocarbon, používat pevné karabiny a obratlíky, nepodceňovat kvalitu háků, být si maximálně jistý pevností uzlů. A samozřejmě maximálně dbát na bezpečnost.
Mějte fajn dny a Petrův zdar;-)